Ne želim da postoji ni jedan razlog da se moja æerka stidi svog oca.
Ale nechci, aby se musela moje dcera za tátu stydět.
Sviða li ti se moja nova frizura?
Líbí se ti můj nový účes?
Vidiš, ja nikad ne dobijem ni gram, zato što se moja tjeskoba ponaša kao aerobika.
Vidíš, já nepřiberu ani gram, protože moje úzkostlivost funguje jako aerobik.
Sviða mi se moja nova, svilena pidžama, mama.
Díky za to hedvábné pyžamo mami.
Ne sviða mi se moja soba.
Nelíbí se mi můj nový pokoj.
Znaš li da se moja porodica okrenula protiv mene.
Obrátila se proti mě celá rodina.
Uljem mi glavu mažeš, èaša se moja prelijeva.
Tvoje berla a tvá hůl mě potěšují.
Ali, znaš šta u stvari, slažem se da se moja æerka udaje za tebe.
Ale víš celkem mi nevadí, že si bereš moji dceru.
Naravno, jer ako mi kažem da se moja 2 glavna osumnjièenika pretvaraju u pèele, on bi to potpuno razumio.
Jo, jasně, protože jsem mu řekl, že dva z mých podezřelých se změnili ve včelu, a on to naprosto pochopil.
Graham i ja smo došli ovde kad se moja moja razbolela, pa smo došli ovde da joj pomognemo.
Graham a já jsme se přestěhovali potom, co má matka onemocněla, abychom jí mohli pomoct.
Sviða li ti se moja vjenèanica?
Poslouchejte, já vím jak to zní, ok?
I neæu dozvoliti da se moja reputacija u tom otseku kvari od strane gomile mlatikurèastih, anti-talentovanih, zadovoljnih promenljivim tempom svojih riba - seronja.
A já si nenechám pošpinit svojí reputaci bandou povyslejch ptáků, který se přizpůsobujou tempu svojí holky.
Anabel je izgubila roditelje i svidela joj se moja lutka.
Ztratila své rodiče a vstoupila do té panenky.
Znaš, Ja nikad ne bih zamislio da se moja sestra uda za takvog konzervativca.
Nikdy by mě nenapadlo, že si sestra vezme konzervativce.
Sviða li ti se moja radionica, Edith?
Líbí se ti moje dílna, Edith?
Dođeš nenajavljen na dan kada se moja kći je udaje.
Přicházíš nepozván v den svatby mé dcery.
Izgleda da se moja sudbina zaustavlja ovde.
Vypadá to, že můj osud je pořád tady.
Èekaæu veènost da mi se moja ljubav vrati."
Jak dlouho jsi sledovala Darhka? Sklapni, Rayi. Máme společnost.
Kunem se, moja žena je povezana sa Satanom.
Přísahám, má žena má pletky se Satanem!
I sada se moja misija da kontrolišem i predvidim okrenula ka odgovoru da treba živeti sa ranjivošću i prestati kontrolisati i predviđati.
A teď moje mise kontrolovat a předvídat ukázala, že žít se má se zranitelností, bez kontroly a předvídání.
Moje putovanje ka pozivu polarnog specijaliste, fotografisanje, specijalizovano za polarne regije, počelo je kada sam imao četiri godine, kada se moja porodica preselila iz Južne Kanade na Severno Bafin ostrvo, gore na Grenlandu.
Moje cesta k oboru polárního specialisty, který fotografuje a věnujje se polárním oblastem, začala, když mi byly čtyři roky a moje rodina se přestěhovala z Jižní Kanady na Baffinův ostrov, nahoře u Grónska.
I ne želim da se moja mišljenja dovode u pitanje.
Nechci, aby mé názory někdo zpochybňoval.
Bio sam uplašen jer su me roditelji zadužili da vodim računa da se moja sestra i ja igramo što bezbednije i što tiše moguće.
Byl jsem nervózní, protože mě rodiče pověřili tím, abychom si má sestra a já hráli, co možná nejbezpečněji a nejtišeji, jak jen to bylo možné.
Tako smo se moja glavna saradnica Dejna Karni, sa Berklija i ja zapitale da li možete glumiti dok vam to ne postane stvarnost?
Společně s mou hlavní spolupracovnicí Danou Carney z Berkeley jsme chtěly zjistit, jestli to lze předstírat, dokud to nedokážete?
Manje od 6 procenata žena mojih godina nastavilo je školovanje posle srednje škole, i da se moja porodica nije toliko posvetila mom obrazovanju, i ja bih bila jedna od njih.
Méně než šest procent žen mého věku se dostalo dál než na střední školu, a kdyby má rodina nebyla mému vzdělání tak oddaná, byla bych jednou z nich.
I to je bilo kao da se moja svest pomerila iz moje normalne percepcije stvarnosti, gde sam ja ta osoba na mašini koja proživljava iskustvo, u nekakav ezoteričan prostor gde sam ja svedok sebe koja doživljavam iskustvo.
A bylo to jakoby se mé vědomí přesunulo pryč od normálního vnímání reality, ve které jsem byla člověkem na stroji, mající prožitek pohybu, do nějakého esoterického prostoru, kde jsem byla svědkem sebe sama mající tento prožitek.
A mnoga su se moja ubeđenja ispostavila kao mitovi.
A mnoho z mých přesvědčení se ukázaly být mýtus.
(Smeh) Biću iskren, potom se moja veza s Denom unekoliko pogoršala jer sam dobio sledeći mejl: "Hvala za vaš imejl - broj vašeg slučaja je..."
(Smích) Upřímně, můj vztah s Danem se poněkud zhoršil. Dostal jsem pak tento e-mail: „Děkujeme za Váš e-mail. Vaše referenční číslo je…“
Jednog dana stigao je poziv zbog požara i čim se moja grupa u vozilu zaustavila, videli smo tamni dim kako kulja iz zgrade pored ulice.
Jednou nás tak zavolali k požáru, a když naše skupina dorazila, z budovy se do ulice valil černý kouř.
U momentu kada se moja ruka pomera od položaja gde je okrenuta vama da bi se okrenula od vas, ovaj prst ovde, moj kažiprst će se pomeriti sa mesta gde je, u poziciju da pokazuje ovako.
Ve chvíli, když se moje ruka posune od vás že ji nevidíte, tento prst právě tady, můj ukazováček posune odtud do pozice ukazující právě takhle.
I Jakov nadede ime onom mestu Fanuil; jer, veli, Boga videh licem k licu, i duša se moja izbavi.
Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.
Gospod neka sudi izmedju mene i tebe, i neka me osveti od tebe; ali ruka se moja neće podignuti na te.
Sudiž Hospodin mezi mnou a mezi tebou, a pomstiž mne Hospodin nad tebou, ale ruka má nebude proti tobě.
I duša se moja vrlo uzdrhtala. A Ti, Gospode, dokle ćeš.
Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.
Usta se moja ne dohvataju dela ljudskih; radi reči usta Tvojih držim se puteva oštrih.
Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
A duša će se moja radovati o Gospodu, i veseliće se za pomoć Njegovu.
Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
Ja se u bolesti njihovoj oblačih u vreću, mučih postom dušu svoju, i molitva se moja vraćaše u prsima mojim.
Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
Duša se moja proliva kad se opominjem kako sam hodio sred mnogog ljudstva; stupao u dom Božji, a ljudstvo praznujući pevaše i podvikivaše.
Slzy mé jsou mi místo chleba dnem i nocí, když mi říkají každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
Duša se moja prilepila za Tebe, desnica Tvoja drži me.
Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.
Ovako veli Gospod: Pazite na sud, i tvorite pravdu, jer će skoro doći spasenje moje, i pravda će se moja objaviti.
Toto praví Hospodin: Ostříhejte soudu, a čiňte spravedlnost; nebo brzo spasení mé přijde, a spravedlnost má zjevena bude.
Iščileše mi oči od suza, utroba se moja uskolebala, prosipa se na zemlju jetra moja od pogibli kćeri naroda mog, jer deca i koja sisaju obamiru na ulicama gradskim.
Zhynuly od slz oči mé, zkormoutily se vnitřnosti mé, a vykydla se na zem játra má, pro potření dcery lidu mého, když i nemluvňátka a prsí požívající na ulicích města se svírají.
Duša se moja opominje bez prestanka, i poništila se u meni.
Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
Tada rekoh: Ah Gospode Gospode, gle, duša se moja nije oskvrnila, jer od detinjstva svog do sada nisam jeo mrcinoga ni šta bi zverka razdrla, niti je ušlo u usta moja meso nečisto.
Tedy řekl jsem: Ach, Panovníče Hospodine, aj, duše má není poškvrněna mrchami, a udáveného nejedl jsem od dětinství svého až podnes, aniž vešlo v ústa má maso ohavné.
I namiriću gnev svoj nad tobom, i revnost će se moja ukloniti od tebe, i umiriću se, i neću se više gneviti.
A tak odpočineť sobě hněv můj na tobě, a horlení mé odejde od tebe, abych upokojil se a nehněval se více,
Ostavilo te je tele tvoje, Samarijo; jarost se moja raspalila na njih; dokle se neće moći očistiti?
Opustíť je tele tvé, ó Samaří, když se zažhne prchlivost má na ně. Až dokudž nebudou moci ostříhati nevinnosti?
Čuh, i utroba se moja uskoleba, usne mi uzdrhtaše na glas, u kosti mi udje trulež, i ustresoh se na mestu svom; kako ću počivati u dan nevolje, kad dodje na narod koji će ga opustošiti.
Slyšel jsem, a zatřáslo se břicho mé, k hlasu tomu drkotali rtové moji, kosti mé práchnivěly, a všecken jsem se třásl, že se mám upokojiti v den ssoužení, když přitáhne na lid, aby jej válečně hubil.
I reče mi: Dosta ti je moja blagodat; jer se moja sila u slabosti pokazuje sasvim.
Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, neboť moc má v nemoci dokonává se.
2.0021159648895s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Líbí se ti má nová hračka? 